Vztah mezi státním zřízením a Indexem vnímání korupce (CPI)

Autor: MUDr. Marek Horák

Následující studie není míněna jako vědecká práce, nemá ambice být publikována či citována. Přesto jsem se v ní snažil o zachování maximální míry objektivity, bez aplikace subjektivního pohledu monarchisty. Rád bych ji nicméně alespoň několika větami okomentoval.

V debatách mezi monarchisty navzájem, i mezi nimi a republikány, zaznívá často vyzdvihování monarchie jako systému, který se objektivně pojí s vyšší úrovní stability a důvěryhodnosti státu. Jedním z argumentů je tvrzení, že v monarchiích se v nižší míře vyskytuje korupce. Ve snaze toto tvrzení objektivizovat (a potvrdit, nebo vyvrátit) jsem se pokusil statisticky vyhodnotit údaje ze žebříčku organizace Transparency International, v němž jsou státy seřazeny podle tzv. CPI (Corruption Perceptions Index – Index vnímání korupce). Výsledky shrnuje předmětná studie.

Ve studii samé jsem cíleně nepátral po příčinách výsledků. Tj. bylo zjištěno, že vztah mezi státním zřízením a mírou korupce objektivně existuje, ale nebylo hodnoceno, jaký je charakter tohoto vztahu a příčinné souvislosti v něm. V tomto neformálním komentáři mi přeci jen nedá, abych se nad možnými příčinami alespoň stručně nezamyslel. Přiznávám, že závěr nemusí být nutně tak jednoznačný, jak se na první (pro monarchistu jistě optimistický) pohled na výsledky zřejmě zdá. Již z toho, že nenacházíme téměř žádné rozdíly v průměrných hodnotách CPI pro monarchie sensu stricto a státy Commonwealth Realm, je zřejmé, že příčinou nižší úrovně korupce v monarchiích není osobní přítomnost a angažovanost panovníka v zemi. Obdobně absolutistické monarchie dosahují nižších hodnot CPI než monarchie konstituční (přestože toto dělení nebylo ve studii zohledněno).

Pokud by tedy monarchistické státní zřízení mělo být příčinou nižší úrovně korupce, pak by se jednalo spíše o symbolický význam panovníka jako formální hlavy státu.

Možné vysvětlení je ale i opačné – tzv. „survivorship bias“. Totiž že nižší úroveň korupce je (mimo jiné) příčinou přežití monarchie. Jinými slovy, že monarchistické státní zřízení se zachovalo do dnešní doby v těch státech, které jsou stabilní, kde existuje důvěra občanů ve státní moc a které se v minulosti vyhnuly převratům.

Jednoznačnější odpověď by mohlo přinést rozšíření studie o časový rozměr, tedy hodnocení vývoje CPI v čase s důrazem na ty státy, ve kterých ve sledovaném období došlo ke změně státního zřízení z monarchie na republiku nebo naopak. Taková studie by ale jednak musela být podstatně rozsáhlejší, jednak pro ni nejsou k dispozici dostatečná data, protože organizace Transparency International zveřejňuje žebříčky států dle CPI teprve od roku 1995, navíc v průběhu času se měnila její metodika, takže starší data nelze srovnávat s novějšími.

Výsledky studie nás tedy neopravňují tvrdit, že potenciální změna státního zřízení z republikánského na monarchistické povede k poklesu korupce (a naopak). To ovšem ani nebylo cílem. Lze nicméně konstatovat, že monarchistické státní zřízení, stabilita a důvěryhodnost státu a nižší míra korupce jsou spojené nádoby.

Uvedená studie : Index_korupce.pdf (612138)