Recenze: Útěk do Egypta přes Království české

Název knihy: Útěk do Egypta přes Království české

Autor: Otfried Preussler

Překlad: Ladislav Josef Beran

Ilustrace. Adolf Born

Nakladatelství: Vyšehrad, spol. s r.o., 2008

Počet stran: 256

Do mé sbírky vánoční literatury přibyla v loňském roce půvabná knížka s názvem Útěk do Egypta přes Království české. Existuje více důvodů, proč ji považovat za hodnou pozornosti a navíc srdce monarchistovo může při její četbě zaplesat.

Žánrově by se dala zařadit mezi novodobé apokryfní příběhy. Svatá rodina prchá před Herodovým běsněním do Egypta, avšak oklikou přes Království české. Biblický Herodes pošle císaři Františku Josefovi I. žádost o pomoc při stíhání těchto podezřelých osob. Hledáním uprchlíků je pověřen velitel četnické stanice Hawlitschek, kterého doprovází čert v podobě řeznického psa. Svatá rodina putuje podle tradice s oslíkem, do kterého vstoupil archanděl Gabriel. Symbolické prolomení věků, kdy jsou biblické postavy zasazeny do české krajiny a konkrétní lidé žijící v daném regionu se stávají účastníky příběhu, jsou přítomni „in illo tempore“, je jev, který dobře známe ze starých lidových betlémů.

Barvitě vyprávěný děj půvabně zachycuje realitu doby, včetně konkrétních míst a osobností. Neméně výrazný je i prvek prolínání českého a německého živlu, další české reality tehdejší doby. Tím se dostávám k autorovi, kterým je německý spisovatel Otfried Preussler, narozený v roce 1923 v Liberci. Je autorem známých knížek pro děti jako je Malá čarodějnice a Čarodějův učeň. Vzhledem k jeho česko německému původu je vysvětlena i dokonalá znalost detailů tehdejšího života u nás se vší rakousko-českou pestrostí, která asi v některých z nás vzbuzuje pocity nostalgie po těchto „starých dobrých časech“. Na pozadí uvedeného můžeme vnímat i touhu po usmíření obou zemských národů.

Za přečtení stojí i poznámka překladatele knihy Ladislava Josefa Berana.

Půvab knížky dotvářejí ilustrace Adolfa Borna, který o knize napsal:

„Otfried Preussler v Útěku do Egypta dokazuje, že umí psát i pro dospělé – a ne ledajak. Českého čtenáře překvapí( a možná i zahanbí) dokonalá znalost místopisu, okouzlí rakousko-uherské reálie, které jsou nám – ať to třeba nechceme přiznat – dosud tak blízké, a navíc křesťanský humor.“

Daniel Dušek, Brno